Autor: Usedlost Radost

Oáza klidu v srdci jižních Čech Usedlost Radost, malebná venkovská usedlost nedaleko Milevska, je ideálním místem pro ty, kteří hledají opravdový…

Více o autorovi

Vltavská kaskáda je souhrn devíti vodních děl na řece Vltavě, budovaných postupně od 30. let 20. století až do počátku 90. let. www.dumazahrada.cz+3Wikipedie+3pvl.cz+3 Cílem kaskády bylo zajistit kombinaci funkcí — výroby elektrické energie, ochranu proti povodním, regulaci průtoků, zajištění stabilních vodních hladin pro odběry vody a rovněž nové rekreační plochy. Wikipedie+2pvl.cz+2

Kaskáda spojuje vodní díla od horního toku (Lipno) až po dolní části Vltavy (Vrané), čímž tvoří kontinuální systém řízených vodních hladin. Wikipedie+2Wikipedia+2 Vodní elektrárny soustavy dosahují celkového instalovaného výkonu až kolem 750 MW. Wikipedie

Výstavba Vltavské kaskády neprobíhala najednou. Každé vodní dílo má svou historii, která často sahá do období projektování již na přelomu 19. a 20. století. Ale teprve po první světové válce a zejména po druhé světové válce převážily impulsy pro rozsáhlé přehradní stavby. pvl.cz+2www.dumazahrada.cz+2

Kořeny myšlenky – od voroplavby ke generaci proudu

Už v 19. století se objevovaly návrhy, jak upravit tok Vltavy, aby byla splavná a umožňovala dopravu dřeva, soli či kamene. První významný projekt splavnění trati mezi Českými Budějovicemi a Mělníkem vznikl roku 1894 ve spolupráci firem Lanna a Vering. Česká televize+2pvl.cz+2 V té době však technické, finanční i politické podmínky nebyly příznivé pro realizaci velkých přehrad. pvl.cz+1

Ve 20. letech 20. století vznikly rozličné projekty, které se lišily v lokalizaci přehrad, výškách hrází i řešení plavby. Již tehdy se debatovalo, zda má být hlavní funkcí výroba elektřiny či plavba. pvl.cz Postupem času však energetické i vodohospodářské argumenty nabíraly na síle. pvl.cz+1

V roce 1922 vznikl projekt úprav Vltavy od inženýrů Hromase a Štěpána, zahrnující deset stupňů (přehrad). Tento projekt však narážel na nákladnost a problémy s plavbou. pvl.cz Reformy a diskuse pokračovaly mnoho desetiletí. Skutečná realizace byla rozdělena na etapy a v mnoha případech odkládána.

První stupně – Vrané, Štěchovice, Slapy

Začátek výstavby Vltavské kaskády lze datovat do 30. let, s projektem vodního díla Vrané nad Vltavou, budovaného v letech 1930–1936. Wikipedie+2pvl.cz+2 Následovalo vodní dílo Štěchovice, které bylo budováno v letech 1937–1945. Wikipedie+2pvl.cz+2

Tyto první stupně měly silný plavební charakter – konstrukce bránily hladině, ale součástí projektů byly i plavební komory. pvl.cz+2Wikipedie+2

Po válce byla prioritou nová koncepce: velké přehrady s akumulací. Tehdy došlo k rozhodnutí, že přehrady Slapy a Orlík budou klíčovými středními stupni. pvl.cz+3pvl.cz+3Wikipedie+3

Stavba Slapské přehrady začala přípravnými pracemi v roce 1949 – ražením odtokových tunelů, příjezdovými komunikacemi a zajištěním základů. Wikipedie Ve stejnou dobu byly přesunuty některé sakrální objekty, kaple, sochy (např. socha sv. Jana Nepomuckého) kvůli potenciálnímu zatopení území. Wikipedie

V červenci 1954 při první zatěžkávací zkoušce došlo k naplnění nádrže při povodňovém průtoku a hráz musela obstát v extrémních podmínkách. Wikipedie Elektrárna byla zprovozněna v letech 1955–1956. Wikipedie

Slap se stal klíčovým článkem střední části kaskády, a informace o tom, že první projekt počítal s nižší výškou hráze (37,4 m), ale nakonec se přistoupilo k vyšším hodnotám, ukazuje vývoj rozhodování. Wikipedie+1

Vrchol kaskády – Orlík, Kamýk a doplňky

Dalším velkým krokem byla výstavba vodního díla Orlík, připravená rovněž po válce. Projektová dokumentace byla zahájena v 50. letech a stavba probíhala od roku 1954 do dokončení plného provozu v roce 1966. Wikipedie+3pvl.cz+3pvl.cz+3 Orlík se stal hrází s jednou z největších akumulací v Čechách a výrazně ovlivnil tok Vltavy. pvl.cz+1

Součástí Orlíku bylo i plavební zařízení: bylo zde navrženo lodní zdvihadlo pro lodě do 300 tun, byť nebylo plně dokončeno — pro menší lodě je využíván plošinový systém. pvl.cz+2pvl.cz+2

Mezi Slap a Orlík byly umístěny i další stupně, jako Kamýk, který byl budován v letech 1956–1962. Wikipedie+2www.dumazahrada.cz+2 Později přibyla díla Kořensko a Hněvkovice, dokončené v 80. až 90. letech. Wikipedie+2www.dumazahrada.cz+2

Kaskáda byla uzavřena v 90. letech, což znamená, že poslední stupně byly dokončeny právě v tomto období. Wikipedie+2www.dumazahrada.cz+2

Přehled přehrad tvořících Vltavskou kaskádu

Níže je přehled přehrad v rámci kaskády, s klíčovými daty:

• Vrané (1930–1936) – první stupeň, plavební účely

• Štěchovice (1937–1945) – druhý stupeň, kombinace plavby a energie

• Slapy (1949–1955/1956) – přechod ke střednímu stupni s výraznou akumulací

• Kamýk (1956–1962) – doplňkový stupeň mezi Slapem a Orlíkem

• Orlík (1954–1966) – jeden z největších stupňů, klíč pro regulaci

• Kořensko, Hněvkovice – pozdní stupně dokončené v 80.–90. letech Wikipedie+2www.dumazahrada.cz+2

• Lipno I a II – v horní části kaskády, největší rozlohou. Wikipedie+2www.dumazahrada.cz+2

Každé dílo je navrženo s ohledem na topografii údolí, geologii a potřeby napájení, akumulace i plavby (kde bylo možné). pvl.cz+2www.dumazahrada.cz+2

Dopady a změny krajiny

Výstavba kaskády změnila vodní režim, krajinu, historické osady a způsob života lidí. Mnohé vesnice musely být zatopeny, některé historické objekty přesunuty (např. kostelík v Červené, socha sv. Jana Nepomuckého) či adaptovány nad hladinu nové nádrže. www.dumazahrada.cz+3pvl.cz+3Wikipedie+3

Tradiční voroplavba, která byla dříve součástí života Vltavy, prakticky zanikla s výstavbou přehrad. Wikipedie+2pvl.cz+2 Vltavské kaskády přinesla nové rekreační oblasti, stabilizaci hladin, zlepšení průtokových poměrů, ochranu proti povodním a rozvoj vodní turistiky. pvl.cz+2Wikipedie+2

Při povodni v roce 2002 byla Vltavská kaskáda schopna významně zmírnit průtoky — Orlík například transformoval přítok ~3 900 m³/s na odtok kolem 3 100 m³/s. pvl.cz+2Wikipedie+2

Technická úprava řeky ovlivnila i teplotu vody — dolní části Vltavy po hrázemi často nemrzly v zimě, zatímco v létě bývala voda příliš studená pro koupání. Wikipedie

Význam a přínosy

Vltavská kaskáda má vícero funkcí:

1. Energetika – výroba špičkové elektřiny pomocí hydroelektráren

2. Protipovodňová ochrana – retence a transformace průtoků

3. Regulace toku – stabilizace hladin, podpora průtoků v období sucha

4. Plavba – v některých stupních plavební zařízení (komory, zdvihadla)

5. Rekreace a vodní sporty – vodní nádrže, výlety, plavby

6. Vodní hospodaření – odběry pitné a užitkové vody

Přínosy ekonomické, sociální i environmentální se vzájemně prolínají. Samozřejmě existují i výzvy – zatopení území, přesun staveb, vlivy na ekosystémy a změny v přírodním prostředí.

Výzvy, kritika a budoucnost

Stavba kaskády nebyla bez kritiky. Někdy se hovořilo o tom, že přehrady likvidují přírodní poměry, mění vegetaci a záplavové oblasti, ovlivňují migraci ryb a ekosystémy řek. www.dumazahrada.cz+1 Projekt plavebních zařízení – zejména lodních zdvihadel pro větší plavidla – nebyl plně realizován v některých stupních, kvůli technickým a ekonomickým překážkám. Wikipedie+2pvl.cz+2

Budoucnost kaskády zahrnuje modernizace technologie, úpravy ovlivňující životní prostředí, možné zlepšení plavebních zařízení či adaptace na klimatické změny – např. výkyvy v množství srážek, sucho a extrémní povodně.

Vltavská kaskáda je klíčovým inženýrským dílem České republiky. Její vznik představuje spojení vizí, technické odvahy a nutnosti v řízení vody, elektřiny a ochrany krajiny. Z úvah 19. století až po realizaci ve 20. století – každý stupeň kaskády má svůj vlastní příběh a význam.

Dnes kaskáda není jen funkční systém vody a elektráren, ale také kulturní krajina – místo rekreace, vodních sportů, turistiky a spojení mezi technikou a přírodou.