Zatopený klášter pod Orlíkem
![]()
Autor: Usedlost Radost
Oáza klidu v srdci jižních Čech Usedlost Radost, malebná venkovská usedlost nedaleko Milevska, je ideálním místem pro ty, kteří hledají opravdový…
Tajemství, které mizí pod hladinou, když se mlha zvedá
Na první pohled je Orlická přehrada jen tichou vodní hladinou lemovanou lesy, rekreačními chatami a výletními loděmi. Pod její hladinou se však skrývá víc, než by se mohlo zdát. Kromě zatopených vesnic, silnic a sadů se traduje i tajemná legenda o klášteře, který se prý propadl do země – a spolu s ním i všichni jeho mniši, věž a zvony.
Říká se, že když je hladina přehrady velmi nízká a nad vodou se vznáší ranní mlha, lze zaslechnout zvuk zvonů, které jakoby zněly z hluboké studně nebo z kamenné kryptové síně. Někteří tvrdí, že slyšeli i zpěvy nebo šepot latinských modliteb. Je to jen lidová pověst – nebo skutečnost, kterou jsme zatopili?
????️ Kraj pod vodou: jak vznikla Orlická přehrada
Orlická přehrada, oficiálně dokončená v roce 1961, je součástí Vltavské kaskády – systému přehrad sloužících k výrobě elektrické energie, regulaci vody a rekreaci. Její stavbou byly zaplaveny celé údolní části historických obcí, včetně Staré Živohoště, Podolí, Orlické Zrůsti, Radavy a části Solenic. Zmizely stovky stavení, polí, hřbitovů, ale i náboženské objekty – kaple, boží muka a podle pověsti i klášter.
Tento mýtický klášter není zaznamenán v oficiálních historických mapách, a přesto se jeho příběh drží v kraji velmi silně. Možná stával v místech, která již nikdy nevystoupí nad hladinu. Anebo byl jen výtvorem obrazotvornosti, jakých bylo ve středověku mnoho?
????♂️ Legenda o pýše a zlatě
Legenda říká, že kdysi dávno stával v hlubokém lesním údolí klášter, bohatý a slavný. Mniši, kteří tam žili, byli zpočátku pokorní, ale časem podlehli pýše a touze po zlatě. Z církevních darů si nechali vystavět zlaté svícny, drahé oltáře a hostiny pořádali s okázalostí, která měla víc blízko k hříchu než ke zbožnosti.
Když jednoho dne do kraje přišla strašlivá bouře, země se prý zachvěla a celý klášter se propadl do země. Přívalové deště vyhloubily koryto nové řeky, a časem kraj pohltila voda. Klášter zmizel – ale ne navždy.
???? Zvony z hlubin
Nejzajímavější částí legendy je pověst o zvonech, které se ozývají z hlubin. Prý jen za určitých okolností – když je mlhavé ráno, voda nízko a kolem panuje naprosté ticho – zazní slabé cinkání zvonů. Jako by někdo ve staré věži svolával mnichy k rannímu chórusu.
Svědectví o tomto jevu nejsou jen výmyslem místních. Pár turistů i rybářů uvedlo, že opravdu zaslechli zvláštní zvuky – jako by voda „zvonila“ nebo nesla zvláštní vibrace. Jeden z pamětníků dokonce popsal situaci, kdy mu v lodi z ničeho nic zhasla lucerna a on zaslechl tichý mužský zpěv v latině.
????️ Mýty nebo paměť krajiny?
Zatopené objekty jsou pro člověka fascinující právě tím, že je nelze znovu navštívit. Vzpomínka na to, co pod hladinou zůstalo, vyvolává respekt, nostalgii a fantazii. A i když historici žádný velký klášter v přesně dané lokalitě Orlické přehrady nedokázali s jistotou doložit, není nemožné, že v zapomenutém záhybu údolí stála kaple, poustevna či sakrální dvůr, o kterém kroniky mlčí.
Podobné legendy o zvonech z vody se objevují i jinde – na Šumavě, na Vysočině, v Beskydech – ale právě Orlík má tu svou „verzi“ mimořádně silně zakořeněnou. Je to možná tím, že přehrada byla budována ve 20. století, a paměť na ztracená místa ještě nevybledla.
???? Jak se k místu legendy dostat?
Nelze přesně říct, kde měl klášter stát – zatopená údolí pod hrází Orlické přehrady jsou dnes pod desítkami metrů vody. Nejblíže se lze dostat např. ke zřícenině hradu Kamýk nad Vltavou, nebo ke kapličce v Solenicích, která byla při stavbě přehrady přenesena.
Doporučené výchozí body:
-
Přístaviště Orlík (možnost plavby lodí, výhledy)
-
Solenský most – z něj lze vidět místa, která byla zatopena
-
Pěší trasy kolem Ždákovského mostu
Nejlepší čas pro návštěvu místa je podzim nebo časné jaro, kdy hladina bývá nejnižší a krajina nejtišší.
✨ Co si z příběhu odnést?
Příběh o zatopeném klášteře pod Orlíkem je fascinujícím spojením reálné proměny krajiny a lidového vyprávění. Ať už věříte na duchy, zvony v mlze nebo ne, jedno je jisté – voda nezakrývá jen kamení, ale i vzpomínky, stopy a tajemství. A když se vydáte ke břehům přehrady za mlhavého rána, třeba i vy něco zaslechnete.